Leden 2015

Stěžující si člověk z twitteru || 10.1.2015

10. ledna 2015 v 20:54 | K. Blue Crow |  Život jedné modrovlasé
Mé bojování s tématy týdne jsem teď na určitou dobu vzdala. Tak krásná témata, jako pro mne vymyšlená. Ale tak smůla...
Moc ty věci poslední dobou nezvládám. O spoustě podstatných věcí jsem vám ani nenapsala. A vlastně to ani neplánuju. Je možné že jsem to zmínila na mém momentálně zazámečkovaném twitteru (který toho nezazámečkovaný tolik pokazil.) ale už ani nevím.
Asi měsíc už usínám ve 4 ráno. Což rozhodně není příjemné. Avšak neměla jsem potřebu se s tím někomu svěřovat. Myslela jsem si totiž, že to přejde. Ach. Takovéto zpovídání stejně nemám ráda. Osobně si myslím že tohle nikoho nezajímá, neměla bych to nikomu cpát, mě by se do toho zároveň neměl nikdo montovat a měla bych se s tím smířit nějak sama. Prostě s tím neotravovat okolní svět. Ale což. Na můj blog zavítá někdo občas jen když napíšu téma týdne a to je vše. Což znamená, že si tohle přečtu možná párkrát já, mezitím zjistím že je fakt shit a smažu to. Popřípadě člověk co si tohle bude číst skončí někde tady, protože ten člověk už fakt, že je tohle totální shit zjistil dříve než já.
Poslední dobou už mě to začalo více než štvát. Mám takové kruhy pod očima že jsem si i já (člověk, který si donedávna nechtěl na sebe dát ani řasenku) koupila korektor, abych to alespoň trochu zakryla. Po skončení Vánočních prázdnin jsem si tak nějak uvědomila, že tohle prostě nezvládnu. Ve škole jsem sice nějak neusínala, ale nemohla jsem se soustřadit, nemohla jsem ani zapisovat do sešitu, byla jsem zmatená. Ano, jednou jsem vlastně i usnula.
Hah. řekla jsem to mamce nakonec. Sice se to týden odkládalo, ale v pátek jsem se konečně dostala k doktorce.


Deprese říkala.
Ale že mě nechce hned posílat na psychiatrii příkala.
Dala mi sedativa.

Říkala, že mi za chvíli stejně přestanou zabírat.
Mám si potom přijít pro žádanku na psychiatrii.
Vymluvila mamce, že bych si za to mohla sama.
Dívala se na mě s chápavým a možná i litujícím výrazem.
Myslím, že to jak se cítím celkem odhadla. A to jen z takových detailů...
Krabička je hrozně malinká...ale což.
Ony to nejsou jenom sedativa. Jsou to zároveň anxyolitika a hypnotika.
Sedativa jsou na uklidnění a utlumení, anxyolitika tlumí úzkostné stavy a hypnotika pomáhají v usínání. Hah.
Ještě nedokážu odhadnou jestli mi vážně pomáhají. Včera jsem si jednu tabletku vzala a lehla jsem si. Ano usnula jsem, ale nemám tušení kdy. Neměla jsem náladu se ani na ty hodiny dívat.
.
Mám pocit že jsem narušená.
Takové stavy...
Doporučení na psychiatrii...
Usínání se sedativy...
A to vše v šestnácti letech.
Ach bože...kam jsem to dopracovala?



.nechce se mi to po sobě ani číst. Jen to prostě zveřejním...