Únor 2015

Strach uvnitř mě samé. ||| Téma Týdne

21. února 2015 v 16:16 | K. Blue Crow |  Témata Týdne
"Strach uvnitř nás." . tak nádherné téma a já si jej všimnu až v sobotu.
.
Nikdo z nás není nebojácný a každý se něčeho bojí. Tento týden asi nedám článku na téma týdne žádné rádoby originální pojetí. Zkrátka jen tok myšlenek (opět).
Čeho se bojím já? Mám to na sebe vyzradit?
Bojím se pavouků, výšek, hloubek, mostů, klaunů...bojím se že zklamu, bojím se neúspěchu, bojím se selhání, bojím se odmítnutí, bojím se lidí, bojím se sama sebe.
Ano, mám strach sama ze sebe a od toho se odvýjí snad i zbytek věcí.
Pavouci, výšky, hloubky, mosty a klauni se dají k řadit takovým těm normálním "fóbiím" řekla bych. není na tom nic zvláštního jen já toho mám nashromážděného trochu víc.
Druhá "část" mých strachů se jedná hlavě toho, že se bojím sama sebe, lidí...a od toho se nespíš odvíjí to ostatní (dle mého soudu.). Nejsem si jistá jak bych měla popsat ten strach ze sebe samotné. Nemám tušení jak bych to měla popsat a za to se omlouvám. Vlastně ani nevím jestli je to strach z mých činů nebo ze mě jakožto takové nebo obojí.
Strach z lidí se u mě projevuje tak, že se začnu zkráka bát, začne se mi špatně dýchat...a to když se ocitnu někde mezi cizími lidmi. Autobusové nádhraží, samotný autobus nebo třeba jen město. Před chvílí jsem musela jít k sousedovi po náma aby mi podat triko, které mamce spadlo k němu na balkón. Tak neskutečně jsem se dála, začala se mi motat hlava...
Ach ano. pokud jste už někdy nedejbože četli tento blog, asi vám dochází že asi nejsem uplně v pořádku.
Ráda bych vám poradila něco jako, že se musíte postavit svým strachům, překonat to a nebát se, ale vzhledem k tomu že sama nevím co s mým vlastním strachem hluboko uvnitř mě dělat, poradit vám to nemůžu.
.
Jste milí, že jste si tento článěk přečetli...i když nemá hlavu ani patu.

Jak vypadá troska?

15. února 2015 v 22:06 | K. Blue Crow |  Život jedné modrovlasé
Jak vypadá člověk, jež je psychicky na dně? Jak vypadá člověk, kterému se kompletně nic nedaří? Jak bypadá člověk, který nemůže spát? Jak vypadá člověk, který se tak utápí v myšlenkách, že není schopen projevovat kladné emoce? Jak vypadá člověk, který se musí před ostatními přetvařovat, protože se nedokáže ani upřímně zasmát? Jak vypadá člověk, který se nedokáže najednou na nic soustředit? Jak vypadá člověk, který se každou chvíli třese v rohu v pokoji a brečí? Jak vypadá člověk, který se nenávidí? Jak vypadá člověk, který si ubližuje? Jak vypadá člověk, který se bojí ? Jak vypadá člověk který trpí? Jak vypadá troska? ...
Jako já.
.
Dejme tomu, že jste normální člověk, chodíte do školy, máte takové ty "problémky" jako má ostatně každý ve vašem věku, děláte věci co vás baví, pomalu zapomínáte na tu nechutnou minulost přes kterou jste se musel dostat, aby jste byli v takovém tom 'normalklasikchill' bodě života, ve kterém většina populace zůstane, zakotví.
A v tom najednou BUM.
Několik měsíců je tu jen zoufalost, strach, únava, nic vás nebaví, nic vás nenaplňuje, v podstatě ani neprožíváte radost, vaše sebedůvěra je na bodě mrazu, máte výčitky, pocity viny, nemůžete usnout, nedoážete se soustředit, už ráno se budíte s špatnou náladou, vše se vám hroutí pod rukama.
Chytají vás stavy jakože se začnete klepat, třást, pocit jako by se na vás najednou ze všech stran někdo díval i když jste v pokoji sami, neskutečně se začnete bát, cítíte úzkost, začnete brečet a nezmůžete se na nic jiného než si sednout potmě do rohu postele...a brečet a bát se tam...čekat až to přejde.
BUM
všichni odejdou a vy jste sami.
začnete si ubližovat.
Každou chvílí přemýšlíte...'jaké by to bylo padat z pátého patra?'
Chcete zmizet.
Nikdo o většině těchto věcí nic neví.
Ale vy už jste objednáni k psychiatrovi.
Hlavní záminkou pro objednání byla nespavost a nechutenství...
O ničem jiném totiž ani váš rodič neví.
.
Jak by jste se cítili?
Co by jste dělali?
Co by se vám hodilo hlavou, kdyby jste sami nevěděli co vám sakra je?
Neuvědomujete si kde to započalo, nevíte jak to bude pokračovat...nezvládáte to.

Jen píšete sebevražedné básně do černého sešitu.

Jak vypadá temnota?